Trpce
..už jenom střípky světla
hladíme prsty
do krve
ocet co zbyl tu zrezle
z vína
nevzkřísí křídla
zaprášených večerů
uprostřed ticha
napříč námi
zardí se stíny
scvrklých jeřabin…
:)vidím že dneska nejsem sama s jeřabinama? Jako kdyby se mě už dotkl lehký závan mého milováneho podzimu.Děkuji:-))
09.07.2014 22:19:10 | střelkyně1
Já Tobě děkuju...ale na podzim bývám melancholický..přesto, že je tak bohatý
a barevně moudrý - barev hýřivostí- jako katedrální vitráže prozářený neoslňujícím trpělivým sluncem...a to mě možná uvádí do nostalgií pozorovatele,jenž rozjímá skrze sklo uvnitř...:-)...raději ulítávám napříč povětřím vysokýho, světle modrýho nebe..nebo obdivuju tvarotvorná přeskupení dramatických mračen před letními bouřemi...ale všude všechno má svých zázraků naděleno...a Ty seš citlivá jemná:-)
10.07.2014 20:54:52 | Frr
....zas nové jeřabiny uzrají a jitřní světlo zahojí krvavé rány.....Ji.
krásně si to napsal....Ji.
08.07.2014 06:56:42 | jitoush
díky moc..ale ani na tom nemám žádných zásluh..to se tak samo vyvrásnilo do
proměn krajiny a obzorů v jednom údobí "scvrklých jeřabin" :-)
09.07.2014 21:42:00 | Frr
...samo se to vyvrásnilo,vybralo si to Tebe,aby to prošlo Tebou a Tvá ruka "namalovala"
obraz na bílý papír nebo na modrý Liter/úsměv/...JI.
09.07.2014 21:45:17 | jitoush