Ptáče v kleci

 

Zpívá si.

Však létat nemůže.

V kleci, kde chyceno od muže, sleduješ ptáče malé.

 

 

Otevři dvířka.

Pak vykoukne.

Vyletět ven si však netroufne.

Nenajde zrno.

Neumí pít.

Z kalužin, co po dešti zbyly.

 

 

Schová se tam, kde dobře to zná.

Pípne si.

Poskočí.

Křídla si rovná.

 

 

Za zpěv si sezobe zrníčka drobná.  

 

 

Říkáš si:

"Co chce víc, vždyť zle mu tak není.

    Má vše, co má mít, a to bez prodlení."

 

 

Ono ví, že nikdy nepoletí.