Jak vlajka píchnutá na Střeše světa
první list sešitu, v něm holá věta
písečná duna uprostřed pouští
na stezce odvahy ztemnělým houštím
prastarý strom zlomený vichřicí
zbloudilá loď o skály se tříštící
rozpadlý hrad na vysoké skále
po bitvě vojsko, co pozbylo krále
za černými brýlemi nevnímám, neslyším
ty odteď promlouváš už jen s tím Nejvyšším
Z úcty k tvým Protiproudům jsem ty své přejmenoval. Tohle se mi hodně líbí.
24.09.2014 10:16:36 | Johny65
Děkuju, že se líbí. Nemusel jsi nic přejmenovávat, ale jestli chceš, budiž.
24.09.2014 10:21:06 | AndreaM
Nemusel, chtěl. Zasloužíš si to. A taky uznávám, že my, mladí literáci (chacha) bychom měli vzdávat úctu starým psům.
24.09.2014 10:30:46 | Johny65
Jasně, aby vás nepokousali, co? :)
Ale jinak dík, i když jak říkám, nevadilo mi to.
24.09.2014 12:19:53 | AndreaM
...plná životní síly....Ji.
10.08.2014 18:23:38 | jitoush
...děkuji, Ji :) ano, snažím se, aby mě neopouštěla, i když si zrovna smutním... Zvláštní je, že Múza občas zaskoči právě i v takové chvíli... Asi vycítí, že potřebuji terapeutku, vypíšu se ze smutku a je mi hned o něco líp...:)
10.08.2014 20:36:39 | AndreaM
..tak to je,někdy v takových situacích vznikají opravdová,nejlepší díla,
člověk se jakoby pročistí...poetická voda "vymyje"myšlenky a udělá
místo něčemu,co nám možná ukáže jiné obzory a ta báseň občersví i někoho jiného.....ať se daří....Ji.
10.08.2014 20:42:24 | jitoush
...má to moc pěknou atmosféru starých obrazů a jen omylem jsem ti nedal ST...:-)...ale ty víš...:-)
09.08.2014 19:12:28 | Jort
Jorte, moc ti dekuji za takove prijeti :)
PS: jo jo, ja vim...:) tak ja si ten bodik navic primyslim, dekuji jeste jednou! :)
09.08.2014 19:18:29 | AndreaM