Song vydrnkaný na nervy jednou takhle k ránu

Na schodech přešlapuje moje vynervované vzdělání

vyčesávám si z vlasů křídu

a tvoji přítomnost.

A tma s mými sny už se nevrátí

sotva probuzený den je šedý jako staré filmy

srdce ťuká na žebra morseovku.

A až utichne křik těch tisíců hrdel

podřezaných s elegancí žil sebevraha

budeme chraptět s rýmou v krcích

nikdo nám nebude rozumět

a možná si nebudeme ani rozumět navzájem.

Nikdy jsem nebyla dobrá herečka

a neumím hrát na žádný hudební nástroj

přesto mě potkáte na náměstí jak hraju na cizí rozladěné nervy

o tom jak se toulat v rozespalým ránu

zatímco na krk dýchá samota poblouzněná a ochraptělá

tvými obrazy a horečkou.