Tisíce bolestných slz

Dočetla jsem knihu, jež jsem četla v slzách

Po celý její průběh.

Není zvláštní, jak se člověka dotkne ta nespravedlnost

I když je to jen příběh?

Celou dobu se ptám, proč ani ta kniha

Nemůže končit šťastně.

Možná proto, že krása je v pravdě o krutosti osudu

Jedné obyčejné ženy,

statečnější než ten nejsilnější voják džihádu.

Proč hlavní hrdinka zemřela

Pro lásku a nespravedlivě,

Copak to utrpení už nestačilo?

Proč celý život trpěla

A stejně před smrtí se cítila smířlivě,

přijala svůj osud s pokorou

A oddaností v modlitbě.

Protože Láska dokáže dohnat

k těm nejšlechetnějším pohnutkám.

A tak jsem se posadila pod strom,

nechala si větrem čechrat vlasy.

Ať je to tu jaké je,

možná jsem ráda, že jsem tady.

Tady, kde ptáci zpívají, a já se můžu smát.

Tady, kde se můžu dívat lidem do očí

A děti si tu mohou hrát, aniž by šláply na minu.

Tady, kde ještě Láska úplně

neprohrála

se zvrácenou lidskou myslí

Milosrdného Boha.