........

....

 

tiché nářky

ve svitu pouličních lamp

 

v ledové pavučině

zamotané

všední dny

 

sevřená duše

mezi stěnami

rozplývá se

v kapkách

ranní rosy

 

svítá se do šera

 

v mlze se ztrácím

když

za sebe se ohlédnu

když

......se vracím

 

a není kam

 

když

na všechno

- zdá se

je člověk dočista sám

 

pomrzlé listy

k zemi se snáší

ztěžka

za sebou

svůj kříž

si vláčí

 

jen chladný vítr

objímá

v okamžiku

odloučení

 

a lampy

náhle

zhasínají

 

 

nad ránem

či

nocí

 

 

bez povšimnutí

bez pomoci

 

....