Svléknul ze sebe její objetí
potichu za sebou zamknul
vášeň noci
rázem oněměl
a neměl jí co říct
S vyhýbavým pohledem
tvářil se jakoby nikdy
nikdy
n e e x i s t o v a l a
snad radši přestal dýchat
než by se vyslovil...
Z jeho nezúčastněných očí
vyvěrala blankytně modrá
p r á z d n o t a
z jeho chladného výrazu
vycházel
m r á z
kterým
spálil
všechny
poslední
přísliby
lásky
...prázdnota je horší než cokoliv jiného....nejsou tam záchytné body
a tak lze snadno zabloudit,ztratit se beze stopy......Ji.
05.04.2015 14:34:58 | jitoush
V prázdnotě se ztratit je tak zatraceně snadné...../stačí jednou zažít a víc neopakovat.../
Děkuji Ji
05.04.2015 15:06:45 | Nikita44
Hořká a podchlazená básnička... bože můj, kolik z nás to asi zažilo..? Příliš pravdivá, sakra (abych na Hod Velikonoční neklela :-), kéž by tuto probolenou a oplákavanou chvilku už nikdy nikdo...
ST
05.04.2015 12:05:29 | Pamína
přesně tak , tohle je obraz častých, hořkých zklamání....
děkuji Ti..:-)
05.04.2015 15:00:59 | Nikita44
ajaj Nikito..tahle je až uhrančivě krásná !..ovšem je pohárem ledově vychlazeného hořkobylu z vinic hroznů trpkých..ST :-D..
05.04.2015 10:49:02 | Frr