A potom se vrať
do čtyř bílejch stěn
do pavučin v rohu
a nabídni tichu
svoji prázdnou náruč
sedni si do rozestlanejch peřin
a čti budoucnost z omítky
hlavně nezapomeň dělat že se nic neděje
aby to nevypadalo
že jsme na kolenou
že máme zlomenej třetí obratel našeho svědomí
a nevíme kudy kam
když oknem táhne horko
jaro
a ledový záchvaty smutku.