Most přes všechno
Most přes všechno
Prolog:
Bojím se
že mi z toho všeho jednou praskne srdce
neumí to přestat bolet
a neumí to odejít ...
Okna pohltilo psí víno
a v ulici zůstal leda vítr a hluk
stánkař tam stojí někdy
jednou jsem ho potkala
za hezkého počasí
v noci osvětlená tichá cesta
domove, jak nesnadně se opouštíš
pro jiný
(kvůli rozumu nemít na vybranou)
ze stovky zůstal jeden přítel
co dávno přešel tenhle most
Epilog:
do výhledu na silnici kreslím
co před očima zůstalo přitlučené
hřeby z dlaní po trestu
že ten most
nedovedu spálit taky
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Bát se svýho srdce? Kdepak to se člověk bojí jen sebe, zapálit most, ztratit zas další nebe ,jde se dál...to život dal i vzal...
19.10.2015 06:47:33 | básněnka
.....přečetla jsem ji několikrát...jakoby ses posunula,smutné,ale zralejší,
vědoucí něco víc.....dotkla se....silná.....Ji.
18.10.2015 21:50:00 | jitoush
Děkuju Jity, asi jo, asi jsem trochu vyrostla :)
25.10.2015 16:25:23 | Aaliyan
...Ne asi,ale určitě...a to je dobře....i malinkatý kousíček vpřed člověka
hodně povzbudí...nakopne....protože zjistí,že to jde,pokud opravdu chce....
...vím o tom své a velmi Ti to přeji....Ji./úsměv/...
30.10.2015 16:56:21 | jitoush
.. a kdo pálí mosty-žel už nespálí v duši své žalostné posty..promiň tahle říkačka-frkačka mě bezděky ujela..snad kvůli momentnímu (hlavně svému) zlehčení
..inu-to je ta "nesnesitelná lehkost" psaní komentářů do bílého obdélníka s kobaltově modrým pozadí..a priorní omluva...:-D ST
18.10.2015 20:56:48 | Frr