hranice nečekaného
hranice nečekaného
jeden krok za šípkové trní
jiný svět
na bílo natřená šedá a černá
oči se diví
jeden se směje ostří svírá
tak jak když tehdy vyšlo z těla ven
Ta šeptá
jenom bouře svázala ji v temnách
a možná
nevím
zdá se mi zlý sen
vtělení zvířecí
oči rudé
pobíhá
svíjí se u kolen
mávnutím ruky odhání ho "čistá"
ta duše ví kde uložen
kroky se ztrácí v nepochopení
odlišný v našem vzkvétá svět
pod zemí
za mříží .. celý v bílém
přesto to není mé
naposled
chtěl bych se podílet
na nápravách
i jedna ze sta
duše spasená
má smysl, dodá sílu pažím
a vidět záda její cestou domů
smysl má
málokdo ví o vnitřním světě
o koutech kde se rodí tma
o zvucích neslyšených
šeptajících stínech
o našich můrách
o těch co se zdá
když život spravedlivý není
když jenom bere
prázdná dlaň
nedává
brání naplnění
je nutné rvát se
...tak se staň....
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk