Proč máš dnes vlhké svoje řasy?

Když jsi přišla na můj sad, vše právě trouchnivělo
Tak ponuře a sobecky se mi nitro rozpadalo

„Ach, proč tak brzy?“ pravím ti. Snad jen tvůj sluch zachytí
Že slova má se k tobě linou coby červánky do sítí…
Má mysl zrezlá pumpa je se skřípající klikou
Leč mládí tvé mastí je blahodárnou

Do lesů, skal chci prchnout, jít do zelených hvozdů
Však city tvé neměnil bych za pár drzých drozdů

Tebe z léta čekal jsem
Ty přišla jsi již jarně
Chtěl jsem s tebou zápolit
Jen vzdoroval jsem marně

„Povídej, kde tak časně…
Rád bych chválil tvoje vlasy
Však nemohl si nevšimnout…
Proč máš dnes vlhké svoje řasy?“

Když letní noci udeří, máš okna otevřená
Pod baldachýnem klenutým ležíš tak odevzdaná

Hleď, je podzim a opadává sad
Kéž mohl bych stromům listí ponechat
Jim i tobě krásu, mládí zachovat
Ukolébat se a spát

Rád nebe bych ti věnoval a skály a pohoří
Všechny řeky, v nichž dovádějí úhoři
Chci usnout, tvůj hlas poslouchat
Hladit tvé jemné vlasy
Však slzy kanou na mou tvář

Proč máš dnes vlhké svoje řasy?