Proč v každé slze ptám se,
osamnělá, ač nezdám se...
Proč to vždy tak hrozně bolí...
Proč... Proč skála nepovolí...
Proč mne úzkost svírá
ale nikdo náruč neotvírá...
Proč život po mém nikdy neběží...
Proč jsem už zase přítěží...
Samota past pro mne znamená...
Jsi tady, tak strašně vzdálená...
Jsi tu a nechceš, nechceš tu být...
Pro mne tu nejsi, s tím musím teď žít.
Proč je to pokaždý tak zlý,
poručit nemohu citům svým...
Proč pláč mě zmáhá...
Proč nic nepomáhá...
Proč nemůžu s ničím nic udělat
kdo má mě rád, proč má mě rád...
Proč sama jsem na bolest zase...
Proč lepší to pokaždé jen zdá se...