U hlavy stojící
U hlavy stojící
Přišla zčerstva naostřená
pro poslední výdech
do sebe obrácených
trýznivých drah.
V lapajícím pohledu
ztichle zastřená
zachvěla se duše v zadržení
závojem z úlevy
zahalil se nezřetelný práh.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdoví, snad svítá... tam někde mimo svět lidí.
Velmi citlivé, milá Jituško.
22.06.2016 20:46:05 | Helen Zaurak
ST a mráz po zádech...s asociací pohádkové scény Dařbuján a Pandrhola :-).
14.06.2016 22:27:40 | Malá mořská víla
.....Díky Vílko.....přiznám se,že tu scénu neznám,tož mám mezery.....
.....jen....každý den "úřaduje" Ta......včera "zaúřadovala"v rodině
blízkého kolegy a tak se to nějak projevilo.......Ji.
14.06.2016 22:48:40 | jitoush
jak je to v pravdě zvláštní...u nich smutkem a tobě vnukla citlivou a osobitě krásnou poetiku ...je naší součástí a přesto, se jí vždy lekneme, když dá o sobě vědět...:-(
15.06.2016 11:15:44 | Malá mořská víla