Pomsta strachu

Byl tu už dřív a je tu i teď,
však brzy pro něj skončí svět.
Byl na mě zlý jako ras,
však motivaci mi dal ten hlas.

Ten hlas co mi stále, stále říká,
že na zdi visí ostrá dýka.
Že ji mám vzít a stavit řád,
problémy své pobodat.

Dlouho už tu, dlouho vládne
Nepřítel co brzy padne.
Je to strach a já za chvilku
vrazím mu nůž do zátylku.

Celý vzplanu radostí,
až bude řvát bolestí.
Vysměji se mu do očí,
než jeho život ukončím.