....vyvěrající melanchoja.....lepší kuchyň v jedné dlani než holá zem...
......jo,jo.....věci doléhají a někdy to bere sílu,ale pořád se
různě najdou třebas i droboučké radosti.....Tvé pozorování je toho
důkazem.......jsi tak krásně svůj,ale není tak špatně...tak na zdraví,
básníku všedního dne........Ji./úsměv/
19.06.2017 19:18:15 | jitoush
Celý svůj svět nosíme v hlavě, Kudlaňáku ... říkej si, Kára tu není ... ! Ráda tě čtu, jako bych četla sebe ... měj lepší den, zajez ho ještě horkou kůrkou, ... po jedné se nekorpulentní :)))*
17.06.2017 12:03:44 | Ragnell
Co se tyče stanice korpulentnosti.
K stáru se stává štíhlým i ten, kdo jím nebyl.
Ubývá svalové hmoty zakrní vše co bylo kdysi pnoucim ba vzdouvajícím...
Jsem rád, že má tvorba je Ti blízkou Rag...
Má poklona
Marty
milec žen
a emeritní bonviván:D
17.06.2017 20:21:07 | kudlankaW
:)) já z tebe jednou budu emeritně po smrti :))) Zeptej se Malé mořské - má recept na kondičku ... :D plave s časem ...
18.06.2017 08:32:32 | Ragnell
Mě unáší proud času...
Ale jistě sis Rag všimla, že jde o metaforu útlost dětství vs. korpulentnost středo - věku...
Jde o vyjádření bytnícího času který zde pobýváme na Zemi;)
18.06.2017 09:37:21 | kudlankaW
já mám tu tvou bručivou staromilskou poezii moc ráda, ráno jsem si ukrojila skrojek chleba, patku, že, taky mám ráda suchý, a k tomu to své kafe, otevřu noťas a čtu si básničky, je to takový malý ranní rituál, ale ty tvé jsou poslední dobou nějaké smutné...
17.06.2017 10:35:01 | Philogyny1
Jsem melancholik
a jako muž
je tomu tak
ach ano už
strádám
Vám
má příznivkyně
v psaní
děkuji
za to
že vlídně
vnímáte mou slíčenost
zde na Zemi
je každý z nás
jen host
a bez lásky
je život
plný zmaru
17.06.2017 10:48:06 | kudlankaW
byla jsem v Opavě a poslouchala varhany, ten, kdo na ně hraje, je kouzelník... :)
17.06.2017 16:47:02 | Philogyny1