v pronájmu života
pudových sil
a produkci blahobytu
bez konce
přestávám slyšet úlevu
rozvázaných uzlů v sobě
a přehlížím laskavost očí
v chvatu zbytečností
žijeme v soumraku tichých doteků
a někde je už tma úplná
chtít o trochu méně
a snad se (z)nova vyjasní
No myslím, že zrovna mě to problém nedělá
a láduju to do lidí pod tlakem✴:-)
22.01.2018 18:00:19 | Akyš
...tak neztrácejme vnímavost....je škoda nevšimnout si laskavých očí
a zapomínat někoho vřele obejmout jen kvůli hromadě zbytečností......
...../o/p/r/ostit se...........Ji.
22.01.2018 17:55:21 | jitoush
To by nebyl člověk...je to v nás ta nenasytnoST...a vždycky byla...což je nenasytný i vesmír?
22.01.2018 13:09:43 | Malá mořská víla