2015

Byla tam!
Zrozená z jeho prachu,
na věčnost, pro všechny živé,
neviditelný pomník
jediného hříchu a strachu


Mrazivá a tichá,
byla všude v prostoru
a všude tam,
kde ještě život mohl
ve všech barvách dýchat


Ach, a ten člověk,
který své dítě
kdys choval v náručí,
učil první slova,
teď ležel bezmocně
v posteli bez jediného slova.
To ona...


Slzy vycházejí z moří,
na nebi pluje bílý mráček,
na kostelní věž vysokou
sedl ptáček
uvězněný v mrakotách
jeho hlásek
Stopky času, červená...
v proudu času tě zastavila.