Samota může být tvou zbraní,
Jíž použít musíš, bez váhání,
Když život snést se nedá víc,
K sobě tě vábí půlměsíc.
Samota může být tvou zbrojí,
Vyber si jenom, kdo za to stojí,
Až svoje srdce nabídneš,
I pravda bolí, ne jen lež.
Samota může být tvoje skrýš,
Kam ještě rád se uchýlíš,
Krvácí duše, pro ten dar,
Pro soucit, jež ti nese zmar.
Samota může být tvá žena,
Čeká tě, sotva kdy doceněna,
Stejně tak může být tvůj muž
A marně doufáš, víš to už.
Samota, jediná jíž poznáš láska,
Vždy s tebou, na jistotu sázka,
To poslední, co vždycky ještě máš
A přec ve strachu před ní utíkáš.