CHATRČ V HORÁCH
CHATRČ V HORÁCH
Mrazící ticho křičí v dlani,
jež prsty básní v noci brání,
když nenápadně za svítání
umlkne luna záchrany.
Myšlenkou bloudím v nekonečnu,
vzpomínky zazní hlasitě –
u bytí cítím pevnou tečnu,
jež předá lásku ulitě.
Při tanci touhy strmí závrať,
hlubiny prázdna nemlčí:
svou duši prodej – nebo zaplať
samotou ve své chatrči.
https://www.youtube.com/watch?v=2hsG6nJ1fMA&t=1s
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
to má něco děsivýho v sobě...ne, to má hodně děsivýho v sobě, přesto to ale přitahuje...i když nikde ani jiskřička vykoupení...ponurá to četba, ARNOKULT, ponurá...dobrou noc...
a ráno pryč ať jsou stíny noci děsivé
teď přijdou už jen myšlenky přemilé...dobrou noc a milý sen...m
05.10.2020 20:28:34 | mapato
Děkuji - to není děsivé. Zbývá samota. Teprve poté (pouze díky ní) přijde (po velkém utrpení) nepochopitelné "nekonečno". Mj. bydlím v dosti zanedbaném domě v Jizerkách (mám jen vodu ze studny, elektřinu a suché WC). Topím uhlím ve starých kamnech.
05.10.2020 20:36:02 | ARNOKULT
V samotě mysl své nabízí
jak různé dny si pohrává
v chatrči nebo na předměstí
myšlenky hrají v každém z nás. *ST :)
Pěkné zadumání a pěkný den přeji.
01.10.2020 13:36:48 | jenommarie
Koukám z pracovny na odumírající smrk ztepilý. Bojuje už třetí sezónu a svůj boj o život nevyhrává, prosychání pokračuje. Ale pod tou horní suchou polovinou má větve a na několika větvích plno šišek, čemuž se říká "semenný rok". Udivuje mne, jak se strom brání a co následuje. Zemře-li, vyrostou pod ním jeho následníci.
Život je o naději, ta mi v tvorbě autora jaksi chybí.
01.10.2020 10:12:57 | Lesan