Vládce stínů nekonečna srdce neslyší –
naslouchají duši smutku slzy ve tváři?
Kdo Tvé srdce utiší?
Komu se to podaří?
Advokátem světla budu ve Tvé ulici,
kde nakreslím na zem stíny Tvého prokletí.
Uvidím Tě při pláči,
jenž Tě posvětí?
Panovníkem říše mrtvých nikdy nebudu –
nesu k Tobě luční květy Tvého zármutku,
Tvého osudu –
tváře ve smutku.
https://www.youtube.com/watch?v=Pk8AoB6CZ34&t=7s
(druhá část)
Také moc krásná. Je vidět, že i ve smutku může být tolik křehké krásy. Že i když je hodně věcí pokaženo, má smysl dál pokračovat. Tak to alespoň čtu já. Děkuji za tu naději.
24.11.2020 08:06:39 | Kaj
Líbí se mi ta opora s podannými květy.
Moc hezká a probouzí pocit naděje.*
Pěkný den přeji. :)
17.11.2020 13:20:00 | jenommarie
Tesklivě hezké. Líbí se mi především toto dvojverší:
"Advokátem světla budu ve tvé ulici
kde nakreslím na zem stíny tvého prokletí".
Pěkná práce s protiklady.
17.11.2020 11:03:29 | Rozmarýna