Ještě ne...
Ještě nechci, aby po tobě zbylo prázdno,
aby utichl navždy tvůj hlas.
Sbíral si mne vždy, když spadla jsem na dno,
dlaní stíral slzy, ty slzy z kraje řas.
Ještě ne...
Nedávej mi sbohem,
i když vím, že věk popsal tvojí tváře list.
Vstávej, tati, honem,
chci ještě dlouho smích z tvých očí číst.
Ještě ne...
Nenechávej mě tady,
zůstaň tu se mnou ještě pár let.
Za kým půjdu, když budu potřebovat rady
a černočerný bude zdát se mi svět.
Ještě ne...
Neodcházej,
ještě musíš tady dlouho být.
Tak tati, slyšíš, vstávej,
bude jaro, neodcházej, musíš žít...
Pittoresque milá, nekonečně krásný...
ale máš ho v srdci, tam Ti ho nikdo neveme
a když zavřeš oči a zdělíš mu svou otázku
napadne Ti odpověď, a Ty znovu ucítíš tu jeho lásku...m
26.01.2021 16:30:14 | mapato
Zůstává, dokud si uchováš, co jste si darovali a dokud máš to štěstí, že je Ti nablízku, buď s ním. Hodně síly, milá Pittoresque
22.01.2021 19:26:26 | Akrij8
Oh Pittoresque, odvahu. Kdysi jsem vložila báseň se stejným názvem jako tato, tedy nechť je ti v dobrém povzbuzením, že v takovýchto a podobných chvílích v tom nejsme sami.
22.01.2021 11:32:02 | Vivien
Ty životní milníky! Hloubíme a vztyčujeme. A lidský život v prach... Ach, zametám, zametám.
22.01.2021 00:11:21 | šerý
Trhá mi to srdce. Velmi pěkně napsané
21.01.2021 18:24:20 | Clown
Musela jsem se vypsat:-(
Moc děkuji.
21.01.2021 19:46:08 | Pittoresque
To chápu , já o tátu přišel v sedmnácti. Na druhou stranu nikdy neodešel. Zůstává v srdci každého kdo jej znal.
21.01.2021 20:41:08 | Clown