Povolené spolčování

Pár rozesetých dvojic 

májově zkrápěných mrholením

 

V neforemném těle 

týdny neholený

sedí

a cosi si značí

 

Tři úplňky

je již mimo značky

kapitánů průmyslu

 

a tu si uvědomil

že výraz sociální síť

má úplně jiný význam než v úvodu devadesátek

kdy se tak označoval program pro propouštěné zaměstnance

ve vyšším věku

 

nyní generace z plyše

vzešlá ze sametu 

provozuje s propůjčeným názvem onu síť

v prostoru virtually 

 

nešťastníci padesát plus

můžou maximálně zpívat

na schodech chrámů

zahořklé blues

 

Nic už je nezachytává

padají bez konce

 

snad je natažená ještě ta protialkoholní

pocit sladkobolný

nad krabicovým vínem

 

Otékající

 

vytváří na lavičce nahodilou změť čar 

kterým rozumí jen on sám

 

mapuje papír

vyťukává do papíru

jako do kůže tatér

 

poeta

po všech těch létech

ještě stále amatér

 

při těle

 

pohlíží

na dívky vyspělé

 

přehlíží

dvojice co vychutnávají

u stolů a lavic z kmenů stromů

volnost

 

i to své

někdy s láskou

převážně s rutinou

točené

 

Prochází impozantní postava dívky

ve sportovně vykrojených

kraťasech co už nemohou být úspornější

 

svalnatá stehna

stejně tak půle

co z půle opouštěly

okraje šortek

 

Usiluje jí odezírat ze rtů

té nadpozemsky stavěné

číst

co bude brzy vyřčené

 

Ach jak je domýšlivý

rád by vkládal dívkám

i ženám do úst

 

 

to co by rád slyšel

 

pod jeho chodidly

 

neslyšně 

tiše

 

vyrůstá tráva ostřice