Máš hezkou vzpomínku. Já jsem se s jednou s nezájmem míjel a druhá umřela tak dávno, že si ji ani nepamatuji. Opět hezké vyznání.
23.04.2022 22:01:03 | Kan
Moje prababička zemřela, když mi bylo osm let. Do posledních 14 dní jsem byla s ní, pak zemřela v nemocnici na zápal plic. Hodně se mi věnovala a byla první člověk, když jsem přišla ze školy. Moje babička od mámy, bydlela s námi. Byla sama. Rozvedená a tak byla součástí a vařila, pekla a uměla všechno na výbornou.
Zemřela v nedožitých 94 letech v léčebně pro nemocné. Už doma padala a její péče dožadovala nepřetržitý dohled. Byla tam jen 14 dní před smrtí. Babička od táty zemřela brzy kvůli rakovině tlustého střeva, nedožila se mých dětí. U ní jsem byla velmi často,ona rozvíjela můj vztah ke zvířatům. Měla všechno, kůzlátka, prasátka, kravičky, telátko, kuřátka - to byl pro mě ráj. Pražské dítě potřebovalo kus přírody.
23.04.2022 22:08:27 | mkinka
To je krásný
23.04.2022 21:46:29 | Nona
Moc děkuji. Já věřím, že babička z nebe byla se mnou při psaní této básně. Hodně mi pořád chybí.
23.04.2022 21:49:49 | mkinka
Jako med.
Jahody mohu.
A kilo se šlehačkou ?
Stačí mi.
Za chvilku.
A na Jirku S.
Rád vzpomínám.
Obzvlášť na ... Dům holubí.
23.04.2022 10:14:55 | Fialový metal
Zpívám ptákům a zvlášť holubům..
Kde je dům holubí...
Ano. Krásná píseň.
Už od školních let jsem jí slabikovala.
23.04.2022 10:44:20 | mkinka
ach Jitulinko... objetí* ...a zasadilas? jahody... mňam!:)
23.04.2022 08:26:13 | Sonador
Ano.Rostou.
23.04.2022 08:34:54 | mkinka
Rád v červnu, jednu ochutnat bych chtěl.
A s úsměvem velkým od ucha k uchu ?
Ti pouze říkám ... dopředu díky. !
23.04.2022 10:10:51 | Fialový metal