Srdce i listonoš

Hle, srdce napnu jako prak,

pro dobrou ránu vykrvácet smím,

tam někde, v hloubkách citu

plavu po proudu chtíče

toků hustých jako hejna strak.

Přebývají v mých žilách

ujídají slzy z víček

vyčkávají…  

před domy na ulicích zanáší listí,  

listonoš jmenuje se podzim…

na dlani Slunce okoralé

svlékám se a usínám,

noc už proudí tmou

a srdce scvrklé

u nohou…