Útěk

Být jako ty děti
které vidí všechno krásné
vryje se do paměti
nalezené vášně
světlo však zhasne
na prahu vědomí
lidí bez zájmu
bez iluzí
mají své masky
nahnilé tváře
nemůžu cítit
jak líně slova se plazí
jako bysme byli nazí
já schovám se do temného kouta
navždy uvážu na sebe pouta