Někdy smutná se zdám

Někdy smutná se zdám,

v duši mé pláč zaznívá

V očích mého nitra se smutek odráží,

temnota se pomalu v srdci rozprostírá

 

Vzpomínky mě náhle přepadají,

na minulost se zpětně dívám

Touha po tom, co bylo,

pro mě je ztrácený ráj

 

Smutek mou duši obklopil,

do mého srdce se jako zloděj vkradl

Musím se s ním smířit,

i když ho nechci prožívat

 

V mých snech se světlo a stín střídá,

ráno s novou nadějí přichází

Smutek se neustále vrací,

jako bumerang do mě udeří

 

Někdy smutná se zdám,

ale nechci, aby to pravda byla

Chtěla bych se k radosti vrátit,

na všechny bolesti zapomenout

 

Smutek je součástí života,

s ním se musím naučit žít

Sílu se snažím najít,

abych se s ním mohla smířit

 

Ať se smutek či radost objeví,

vím, že jsou jen přechodní

S nimi se vypořádám,

abych mohla svobodně žít