Melancholie
Melancholie
Foto: shogun
melancholie leží nad krajem
loukami i nad hájem
je pozdní říjen
lidé trávu pálí
a kdyby nebylo z ní dosti kouře
bílá mlha vše hned halí
do svého bílého závoje
někdy i meluzína jí k tomu zahraje
melancholie i mne popadá
a často povalí mě na záda
vzpomínám na mou babičku
tak ráda hřála se
i v tom nejslabším sluníčku
a můj děda?
ten ji škádlil jak se dalo
"bábo, proč zase upekla jsi
těch buchet tak málo?"
za každého počasí chodili pracovat ven
a já ještě v posteli
vychutnával svůj první vlhký sen
je to už tak dávno
skoro jako v pohádce
jsem přesvědčený i když je nevidím
že právě teď sedí ve své zahrádce
babička a děda
mám je tak rád
byli ke mě vždy tak milí
zdalipak teď taky cítí
tu tesknou melancholii?
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
ano, tak to bude, Marten, člověk musí k tomuto závěru "vyzrát" (i když za vyzrálého se tedy nepočítám), vyzrát znamená tedy zestárnout, což jsem taky úspěšně učinil...hezký večer, v
01.11.2023 17:40:51 | mapato
...skvělá podzimní...vzpomínková...;-) taky mám podobný zážitky z dětství...fakt prarodiče oceníme, jak byli milí, teprve asi až budem sami v jejich věku...
30.10.2023 17:02:24 | Marten
Podzimní melancholie a sentiment. To je sakra básnický instrument!
Si vzpomínám nedávno při rozhovoru se svým spolužákem. Barvitě jsme vzpomínali - výhradně, jen na ty pěkné okamžiky našeho mládí. Na rebelii, kdy jsme chtěli změnit svět. Na naivní a přesto tak čisté lásky. Na blízké odešlé, kteří nám laskavostí vyplňovali mezery našeho života.
"To jsou krásné vzpomínky. Viď Karle?" povzdychl si spolužák. A já na to. "Vzpomínky krásné. Ale ty při nich v pozadí necítíš, taky tu bolest z neopakovatelnosti a jejich beznadějného návratu?" on se na mě podíval a dodal. "Karle, týý vole. Tak to je přesný!"
A ono to tak asi opravdu je. Náš život je jako vyhasínající ohniště života. Jsou v něm ještě režavé hřejivé uhlíky života. Jestli ale do něho pustíme mnoho chtivého větru, popálí nás jiskrami k bolesti.
Tak sbírejme i budoucí, byť jen drobničky radostí. Stále jsme tu! A štěstí může být i skromné.
S melancholií se mějte... ale jen za dobře.*
30.10.2023 12:15:44 | šerý
laskavě žitá melancholie...hned jsem se zasnil a říkal jsem si-kéž by i ta má melancholie byla takhle "útulná" jakob tahle Tvá, mapaťáčku v dílku Tvém-
-inu hned bych přestal býti sebekrutohlavým depresáriem...***
30.10.2023 09:46:29 | Frr
jo jo, Frráčku milý
napnem všechny síly
abychom spolu
něco vymyslili
vždyť nám to ještě pálí, ne?
ANO, odpovím i za Tebe...hezký večírek, dobrou večeři a nic ošklivýho ať Ti večer nezčeří...v
01.11.2023 17:36:40 | mapato