foto: SplitShire
cítím tvou ruku na čele
jemnou a starostlivou
mravenci se mi hemží po těle
chtěl bych jí teď, tu tvoji stydlivou
pomalu opouští mě sen
z pole plného žlutých klásků
tam modralo se nebe a modral se len
tam objímal jsem svou největší lásku
promiň mi lásko, že mi chybíš
promiň mi můj vysoký tlak
promiň že se mi líbíš
že jen pro tebe mám zrak
promiň mi ten hrozný strach
který jsem ti způsobil
zkus překročit zas ke mě práh
dovol abych tvé rány zahojil
promiň, nebyl jsem včera ve svý kůži
ty jsi mě s láskou hlídala a nespala
já myslel, že moje pusa tě teď vzpruží
když včera ti tvá víčka padala
promiň, že lačním po tvý nahý kůži
už od rána čekám na tvý znamení
mám jen vysoký tlak a žádnou rudou růži
nech mě hladit tě po nahým rameni
nechci se šetřit a mít vyrovnaný tlak
nech mě někde ukrást ti růži
nech mě jen pro tebe mít zrak
nech mě pro tebe riskovat kůži
chci tě mít nahou na mým nahým těle
nechat tvůj zadeček vrtět se mi v klínu
poslouchat vrzání naší postele
než navždy uklidíš mou peřinu
nebyl bych to já
kdybych tu ležel jako kus ledu
je to pitomá hra
radši mi dej pár kapek jedu
slyším jen ozvěnu mého hlasu
ty sedíš u mě a děláš že spíš
zavírám oči, před sebou pole žlutých klasů
já právě mrtvý, ty se už nevzbudíš
Ber a užij života, dokud dává. Ignoruj smrtku, jež z dálky mává.
To se mi líbí, ta chlapská kuráž k prožitku. Včera, dnes, a dál i po zířku*
19.11.2023 18:29:12 | šerý
Tak nádherná báseň... plná jsem dojmů... plná jsem tvý chutě žít vklíněn do lásky... děkuju, že mohla jsem si přečíst.
18.11.2023 20:45:24 | cappuccinogirl