VZPOMÍNKY AŽ ZA HROB

Foto: Jean Marc Bonnel

útržky vzpomínek
jak jiskry hořících polínek
když prolétnou komínem
a pak se zhroutí
pokukovaly po mě
z temných zákoutí
spláchnul jsem je
ze džbánu zvětralým vínem
ale přicházely další
jak vrbové proutí
když se točí a kroutí
celé roje
zryty mojím stínem
proč ale bojím se mých vzpomínek
tak rychle, do zbroje!
ale jistě mezi nimi i krásné budou
však kterých bát se mám více
ty zlé mám už v sobě ukryté
vzpomenout si na ně
umřel bych asi nudou
ty krásné ale mám strach si vybavit
co když mě přemůžou
a já začnu zase snít?
vstal jsem a přiložil dříví do kamen
dopil jsem sklenici
a usadil se pohodlně na můj trůn
a nechal plynout mé vzpomínky
jednu po druhé
jako mé milenky
já, ten věčný trubadůr
bylo to krásné odpoledne
krásné vzpomínky zapíjené
sladkým vínem
s mou poslední vzpomínkou
jak jiskry hořících polínek
proletěl jsem začouzeným komínem

jedna vzpomínka
ta ze všech nejhezčí
zůstala dlouho sedět u těch kamen
pak prstem udělala kříž

   a řekla: Amen