Chtěla bych zpátky 8. leden

Je osmý leden
Hasne noc a usíná
Pomalým spánkem jako přikrývka z pavučin
Místo sněhu skrápí rosa
Pláně z bavlny

Snad je to frustrace
Z relevantnosti informací k denodennímu přežvýkání
Nebo ze zbytečnosti lidského počínání
– Jaké to je, měnit svět?
V řádu vteřin vzpomínky proletěly
Že jsem ani nestihla zvednout hlavu
Chvíli se dotknout
Jen okamžik zůstaň, říct

Proč nejde vrátit čas
O pár minut, hodin, staletí?

Už nikdy nebude osmého ledna
A rok se vleče tak strašně rychle a spěchá tak pomalu
Než se naděje, opět bude sněžit
Místo ros v tom bavlněném světě
(Který bude zas o něco syntetičtější)