Dnešní
Dnešní
a nikdo mi deštník
nepodal.
Den jako šroub
si uvnitř hrál.
Těkavé myšlenky
a troubení aut.
Možná jsem slabá,
že hledám kout.
Už raději nečtu
knihy, co jsem psala.
Nechci si opakovat smutky,
hromady propastí i krizí.
Šelest srdce
a pořád něco schází.
Čas, nevyplněné sny
a noci bez pofoukání.
Odcházím do ústraní.
Rezonuji v kvasu dní.
A pod rukou končí
další a další příběh tristní.
Počítám ke smrti
den po dni.
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
... počítej den po dni, ale kolikrát svítilo sluníčko, zpívali ptáci, nebo se někdo na tebe usmál... první úsměv posílám já; a jistě ne poslední... buď si jistá... děkuji, J.
23.03.2024 11:24:15 | mravenec
Nepočítej dny ke smrti, ale užívej si každou byť malinkatou radost v životě, pa pa Jituško
15.03.2024 00:31:51 | Marťas9
měla jsem dnes velmi podobný den... ale jsme pořád tady Jituško a máme se;) objímám*
14.03.2024 21:13:52 | Sonador
Pesimista říká - už nemůže být hůře...
Optimista říká - i může...
Realista říká - chtělo by to procházku, třeba do ZOO
Líbí...
14.03.2024 16:36:57 | Pacik
ponurá, ten konec skvělé graduje... poslední dobou ty pocity vlastní slabosti též pociťuji a možná i proto je mi tato báseň velmi blízká :)*
14.03.2024 15:29:38 | narra peregrini
Objímám, drahá a děkuji, že vnímáš mou báseň o okovech života i jeho strastech.
14.03.2024 15:31:09 | mkinka