Anotace: ***
Vítr ten hybatel myslí
divoce cuchá mi vlasy.
Tak proč ne Ty?
Sonety
skládá své v polích, kde neutichá.
Stejně tak studené jarní deště.
Okvětí magnolií zrak klopí svůj,
až k zemi.
To předtucha prázdna
vhání jim slzy do očí tak,
že vadnou.
Hledám v hlubině temna,
své Bohy!
S prosbou o náruč,
co unese váhu srdce,
jež neumí přestat milovat ...
...pěkný a přemýšlivý jarní...ani ne smutný...;-)...náruč, co unese mý těžký srdce, tak to je...
04.04.2024 17:04:11 | Marten