Anotace: ...vzpomínka chtěla ven...
Zmizel jsi ze světa.
A spolu s tebou
i jedna z jeho nejkrásnějších vůní
uzavřela se navždy do květu,
co už se nikdy nerozevře.
Chybí mi…
tak jako ty
a jako tomu květu motýl,
co pouhým třepotáním křídel
osvěžil,
pohladil…
Tak zlehka,
že ani ten květ někdy nevěděl
byl to, nebo nebyl,
dotek?
Nejsi
a já se nesnažím hledat,
co už se nedá najít.
Jen chvilkovou vzpomínkou
oživila jsem naše
tenkrát
a zabila sama v sobě
kousek bolavého času…
Není tě tu a uvadl květ krásný,
jímž láska naše kdysi rozkvetla,
i měsíc zdá se nějak méně jasný,
asi mu šťastná hvězda utekla...
25.05.2024 14:31:49 | Kozoroh 1
Kdysi už neplatí,
nikdy se nevrátí.
co vzala řeka...
Však možná na mne zas
až přijde její čas
láska čeká:-)*
25.05.2024 21:32:02 | cappuccinogirl
jseš skvělotepná-plná něžných výstupků-kněžno kávová****ST*
17.05.2024 09:44:19 | Frr
Mám hlavně radost, že jsem tepná, Frráčku miloučkej... ujišťuju tě - puls hmatný:-)
Krásnej, i když upršenej den přeju:-)**
17.05.2024 12:05:38 | cappuccinogirl
Dotkla se mě...
Pěkně napsané :-)
13.05.2024 20:19:26 | Helen Mum
Helen, snad jen letmý dotek...žádnej velkej závan smutna... Slunce pořád svítí...a ty paprsky tím smuténkovým vždycky nějak prosvitnou...Děkuju ti za komentík, co nejklidnější večer přeju:-*
13.05.2024 20:35:04 | cappuccinogirl
Panta rhei...:-/
13.05.2024 19:59:25 | Kozoroh 1
Ano, svět se stále točí...a život...jde dál, já vím.
Moc ráda tě vidím, příteli:-)*
13.05.2024 20:07:46 | cappuccinogirl
Milá Capu, tahle tvoje krásnosmutná báseň je překrásná. Velmi mě oslovila, protože před necelým měsícem mi zemřel manžel, byli jsme spolu skoro padesát let. Tak jsem si tak trochu poplakala. Moc tě zdravím. Danaska
13.05.2024 19:54:13 | danaska
Danasko, tak teď nevim, jestli bych se ti za ty slzy neměla spíš omluvit... otevřela jsem ti hodně bolavou ránu... promiň...ale na druhou stranu, slzy nejsou nepřítel, pomáhají od přemíry bolesti... i pozdravy ode mne k tobě letí, moc si vážím toho, že jsi mi poslala tak silně osobní koment. Vzpomínky s námi zůstanou, ty nám nikdo nevezme*
13.05.2024 20:15:30 | cappuccinogirl
...krásný text, cappu*
12.05.2024 22:47:26 | Sonador
Děkuju ti, motýlku...tak ráda tě dnes vidím:-)*
12.05.2024 22:52:26 | cappuccinogirl
a já tebe, hezký večer (nejsem dnes moc upovídaná:) tak jen, snad už je smutno míň*
12.05.2024 22:54:44 | Sonador
budeš se asi smát, ale tak trochu mě od toho smutku zachránil plynovej kotel:-)
12.05.2024 22:56:19 | cappuccinogirl
tak vida, k čemu všemu je takovej kotel dobrej;):D jak to udělal?
12.05.2024 23:00:15 | Sonador
Hodil se do poruchy a začal s náma komunikovat dooost divnejma zvukama:-) Jediní, kdo mne v tý chvíli zajímali, byli chlapi od plynařskýho fochu:-) S jedním jsem se spojila a navigoval přes mobil... no, paráda:-) Staví se během dvou dnů, tož snad se přes naše území nepřevalí severák, bo kotel je vyplej a já bych fakt nerada mrzla:-)
12.05.2024 23:10:22 | cappuccinogirl
jejda... tak ale hlavně, že zůstal vcelku, a mrznout snad už fakt nebude, doufám!;)
12.05.2024 23:15:45 | Sonador
Moc krásných, zároveň smutných citu jsi zde dala...
Kus srdíčka tady nechala...
Objímám...
12.05.2024 22:00:46 | Marťas9
Čím víc si ze srdíčka ukrajuješ, tím víc jako by rostlo...
Ty jsi mi tu zanechala krásnej komenář, Marťásku. Moc ti děkuji. I ty jsi pohladila:-*
12.05.2024 22:07:40 | cappuccinogirl
...Niterně vyjádřeno Cappu.....v tom svém psaní zraješ jak víno...na začátku a teď...nebe a dudy....Ji./úsměv/
12.05.2024 21:40:46 | jitoush
Jitouško, jsi zlatá, miluju tvý komentáře...a vážím si moc tvýho životního... nikdy mne nepřestaneš udivovat tím, jak jseš "trefná"... páč ty dudy na těch počátcích - ty jsi obsáhla dokonale:-)
Jenže víš, Ccino by nebylo Ccino, kdyby ti pravdivě nepřiznalo, že se tý holce divočejší po tom "nevyzrálým" občas zasteskne:-)
Jo, Jitouško, díky tobě...taky se tu teď usmívám:-)*
12.05.2024 21:50:56 | cappuccinogirl
....Ony ty dudy jsou v nebi schovaný a pěkně zaobalený....A to je v pořádku....k Tobě to patří....Ji./úsměv/
13.05.2024 14:11:23 | jitoush
Víš, že k tobě patří směs tolika zvláštního, že voníš životem, zkušenostma a moudrem do daleka??? Rovnou ti řeknu, s tak úžasnou směsicí se člověk potká málokdy... těšíš:-) Svět i mne:-)*
13.05.2024 14:21:16 | cappuccinogirl
....Tož Cappu....jsem teda ráda,že "nesmrdím"/úsměv/....ale jinak k moudrosti mám daleko....jsem prostě učedník na cestě a vím o mnoha úžasných bytostech,které jsi také potkala.....ale vidíš to...začalo to Tvojí básní......tak mávám z Ol.do Ol.Ji./úsměv/
13.05.2024 17:30:04 | jitoush
ano zmizel jsem
a nechal po sobě jen fotony v noci srdcí*
12.05.2024 21:40:16 | J's ..
... pak JSI ten s nekonečným poločasem rozpadu, jak jsem si rychle vygooglila...
jenže hochu, s tím potřebuju pomoct trochu...
a protože noc je tvoje doba a srdce máme oba,
ptám se: proč jen poločas???**
12.05.2024 21:56:46 | cappuccinogirl
to teď nevím
ale jistě bude zodpovězeno časem*
13.05.2024 00:05:10 | J's ..
...tak snad ne jen na polo:-)*
13.05.2024 00:08:17 | cappuccinogirl
fajn když to bude možné ozvu se tedy co by duch*
13.05.2024 00:14:24 | J's ..
Duch prostupuje... a ten tvůj-přivádí v úžas:-)
I když...to je vlastně souzeno asi všem duchům:-):-):-)*
13.05.2024 11:55:27 | cappuccinogirl
žasni a už se do mě zasni
zamáváme smutkům v nebi*
14.05.2024 23:43:31 | J's ..
Zkus chodit zasněnej po ulici...budeš samá boule...i když, ty ne, ty prostupuješ, ale já - narážím:-) Do všeho, co má pevnou substanci:-)*
15.05.2024 09:22:05 | cappuccinogirl
milá kapučínko, v této básněnce jsi vyjádřila tolik bolesti, že ti na dálku posílám objetí a zároveň pohlazení, i když je to dvanáct let, co navždy odešla moje milovaná babička, která byla pro mě jako moje máma, tak vím, že je stále se mnou, že ochraňuje mě a moje dvě malý princezny, soucítím s Tebou a někdy ta smrt je nespravedlivá:-(
12.05.2024 21:06:25 | Misha
Moc ti děkuju, Mišulko... v tomhle případě byl prohranej hodně mladej život...a tak hloupě, nesmířím se:-(
12.05.2024 21:09:40 | cappuccinogirl
jednu mojí spolužačku na začátku školního roku srazilo auto, když v noci šla pěšky ze zábavy, na místě byla mrtvá a ta řidička dostala jen podmínku, bylo jí tehdy osmnáct let, její spolužáci se tehdy z toho zhroutily:-(
13.05.2024 19:06:52 | Misha
Se smrtí se smiřuje těžko...a v některých případech - to snad vůbec nejde:-(((
Mišulko, promiň to smutný téma... příjemně si večer užij:-)*
13.05.2024 19:10:42 | cappuccinogirl
ne, mě vůbec smutné téma nevadí, protože v srdci mám tolik bolesti a smutku, protože naděje na novou lásku vyhasla, protože dal přednost jiné ženě a to sakra dost bolí:-(((
13.05.2024 19:28:12 | Misha
Četla jsem tvý nový dílečko, ve kterým o tom píšeš, je to moc smutný, život je někdy fakt krutej, osud ti sešle dlaň, co pohladí a vzápětí ti ji zas vezme...:-( Jenže to asi nebyla ta pravá...
13.05.2024 19:52:24 | cappuccinogirl
Tak jsem si po přečtení řekla, kolikpak asi lidí, jako já, jako ty, má tuto zkušenost, a co každý jeden, niterně po svém vnímá, tolik pocitů, otazníků, vzpomínek, vynoří se .. a jak dlouho to trvá, než přijde smíření, někomu smíření, jiný zabije bolavý čas a jistě jsou i takoví, co zůstanou, však nežijí, protože se jim nedaří přijmout realitu. Jedno je ale společné a zároveň nepřenositelné, a to si nosíme v srdci. Myslím, že jsi v textu zdatně, dá-li se to tak vůbec v tomto případě říct, vyjádřila to "ve tvém srdci". ST
12.05.2024 20:31:43 | Vivien
S něčím se smiřuje těžko, nechce se mi napsat, že zvlášť v tomhle případě, bo NEJSOU zvláštní případy, všechno je definitivní a všechno bolavý... jenže tenhle život vyhasnul moc brzo a pokud jde o mně, nikdy nepřijmu ten důvod:-(
12.05.2024 20:48:08 | cappuccinogirl
Myslím si, že byl. Po smrti matky mám občas, při usínání, pocit, jakoby si ke mně, někdo na postel, na malou chvíli přisedl. A seděl tam, nebo neseděl ? ?
12.05.2024 20:11:49 | Kan
Ach jo, Kane, nikdy jsem na tyhle věci nevěřila...ale někdy bych si tolik přála něco takovýho cejtit a vědět, že ta úžasná energie se neztratila, že je pořád kolem mně, že se zas najdem, až přijde čas...
12.05.2024 20:46:00 | cappuccinogirl
Taky na to nevěřím, ale občas ten pocit mám. :-))
12.05.2024 21:13:08 | Kan
Když ten pocit máš, pak bys asi věřit měl:-) Jestli ke mně něco podobnýho přichází, tak asi jen tak lehounce a mlžně, že si to ani neuvědomim...jen se mi tak něco promítne...ani nevim, jak to popsat...asi nejsem na tyhle okamžiky dost napojená...
12.05.2024 21:18:15 | cappuccinogirl
Nemůžu tomu věřit. Pocit ještě není prožitek, na základě kterého bych mohl být zviklán. Pokud bych uvěřil, musel bych tu víru rozšířit i na entity, o kterých jsem přesvědčen, že neexistují. :-))
12.05.2024 22:34:21 | Kan
Nemůžu říct, že jsem vždy striktně věřila jen v to, co si můžu ošahat...ale jsou věci, kterejm se raději vyhejbám... asi jsou citlivější jedinci, co se dokáží napojit na "sféru", která není pro každýho "zjevná", ale já se od tohohle držím dál...možná i proto, že nevim, zda bych na to uměla správně reagovat... některejm věcem prostě nikdy nepůjdu já sama dobrovolně "naproti" a zrovna u těchhle záležitostí je to asi dost potřeba:-)
12.05.2024 22:51:44 | cappuccinogirl
Co s tím, v tom ti nikdo neporadí. Já, osobně, ani nevím co a jak se stalo. Co je a co není pravda. :-))
13.05.2024 11:44:30 | Kan
Ještě todle,Kane... pravdu na nás:-):-):-) Vždyť víš, jak je to s ní těžký... pravda je někdy ta nejcibulovitější cibul:-):-):-) A po pravdě-by se hodilo i tohle :-(:-(:-(
???
13.05.2024 11:57:20 | cappuccinogirl
Máš pravdu :-)) ,ona "pravda" je ošemetné a velice zneužívané slovo. Kolik lidí, tolik pravd a která je ta pravá ? Kdo to rozhodne a bude ta pravda pravdou ? Mám pravdu, nebo ne ? :-)) :-)) :-))
13.05.2024 12:02:05 | Kan
Tož moudře ti řeknu že... a že ti to i podepíšu, raději neviditelným inkoustem:-):-):-)
Ale joooo... pohled máme stejnej, teda vždycky, když ho nemáme zrovna rozdílnej:-):-):-)*
13.05.2024 12:24:27 | cappuccinogirl
Objimam.
12.05.2024 20:04:41 | mkinka
Moc děkuju, i obejmutí je hřejivý... když někdy včas nezaplaším smuténkovou vzpomínku, jsem vděčná za každý lidský teplo:-*
12.05.2024 20:10:43 | cappuccinogirl
Je dobré se vypsat a člověku je lehčeji.
12.05.2024 20:22:31 | mkinka
Mkinko musím se smát, trochu hořce, život mi rychle připomněl, že na smuténky není čas... plynovej kotel se mi zrovna před chvilkou hodil do poruchy... jak já narychlo kmitala a řešila plynaře:-) A bolavo je najednou totam, bo si slovo vzalo moje "teď"... jak já už se těším, až tohle všechno zaspim-)*
12.05.2024 20:42:43 | cappuccinogirl
No ono až vždy člověk vyřeší to či ono,tak to na něj padne.Je dobře, že můžeš spát.Dobry spánek je dar z nebes.
12.05.2024 21:17:40 | mkinka
Spánek, to je tak skvělá samoléčba. Opravdu pomáhá, dává odpočinout, vrací sílu... někdy se mi usíná těžko, dřív jsem to neznala, ale dnes se i u mně nějak množí ty probdělý noci...:-( Někdy usínám, až když se ptáci budí... a to pak na ten odpočinek už moc času není...
12.05.2024 21:23:45 | cappuccinogirl