foto: OmiBirle
Na zídce střepy
jak zastavit bolest
co hlodá mi duši
jak zapomenout
jak moc ti to sluší
co mi to děláš
ty moje Amálko
vzal jsem si pivo
bohužel nealko
dejte mi něco
ať to tak nebolí
zaplatím bohatě
jen už ne cibuli
ach ty nevinný nebe
kde je tvá modrá
kde jen je Amálka
ta moje hodná
hledám v šuplíku
mých šťastných dní
sem jsem je schovával
teď i ten můj poslední
na zídce se střepy
cáry mý kůže
běžel jsem za tebou
v ruce kvetoucí růže
krev stéká po rukou
opouští mě síly
lásko děkuju ti
vždyť jsem tvůj milý
usínám pod zídkou
v ruce kytka uvadá
úsměv mé Amálky
stírá podzimní nálada
zalévá Amálka
mý pohřební kvítí
někdy tak těžký je
to lidský žití