24 řádků o mé neposlušnosti

neplavil jsem se na lodích,
abych se s vámi sral.
neztrácel jsem tolik krve,
abych před vámi žongloval
se slovy s pocity a skrýval zklamání.
kameny nepřikryly všechnu špínu.
čistá je proti mně prostitutka včetně svého klínu.
vždyť nejstarší řemeslo je lhaní

krvácí mi nehty z děr místo očí.
komu se nepovede malá domů,
kdo se v labyrintu málo točí,
komu kolena rudnou, jak klečí před číslem
trhej a nezlob, pohlaď si ego, i když uši rudnou studem.
třezalku na duši, rum do žil, hlavu do svěráku
a prsty polámaný jak je strkáš do větráku
foukej jak chceš - snad mě nesfoukneš?

nezahodil jsem výstřednost,
abych vám ji ukazoval.
matematicky trefuju pravděpodobnost návratů
s náladou jak vlak mířící z banátu
chvíli jsem plaval a chvíli se topil.
vypil jsem moře solí se opil.
vše jsem vyzvrátil, máte to ve vlasech,
blitky z činů jsou horší než moje vši i sny.