Anotace: ...smutek někdy není snadný kopnout do zadku a zahání se občas hůř než stádo muflonů...
Jdu uličkou hanby.
Proč já?
Někdo musí.
Oslava života na bitevním poli.
Meče kvetou,
hlavy padají.
Krví třísní paty kurtizán.
Madame Déficit pod gilotinou nepláče.
Nemusí,
ji už historie pohřbila.
Kde je žába? Proč nesedí na prameni polopravd?
Vzdor nedává povel k ústupu.
Pokora marně hledá
stánek s bílými šátky.
Ve frontě na drama zastavil se čas.
Vida, a prý že to nejde.
Quasimodo ještě neodzvonil poslední hodinku,
ale ruka už svrbí.
Tak střílej,
ať se supi nažerou.
Tenhle výdech ti patří.
Měl bych sem chodit častěji
... Další věc, co mě nadchla ...
Madame Déficit pod gilotinou nepláče.
Nemusí,
ji už historie pohřbila.
10.09.2024 08:32:53 | MatyhoZmaty
No z tvého nadšení mám opravdu radost, děkuju:-)*
Jó, a choď...a PIŠ, příteli milej:-)*
10.09.2024 09:49:07 | cappuccinogirl
a co teprv zahánět dramatiky...
04.09.2024 21:15:23 | enigman
Dramatiky jako lidi? To by možná nebylo tak obtížný, jako zahánět dramatický momenty:-)))
I když kdo ví, třeba jsou dramatici houževnatej kmen, co se jen tak nedá:-)))
04.09.2024 23:12:48 | cappuccinogirl
nádechy tobě, výdechy jiným..
kdo kvete v poli bitevním
ten překoná svý stíny
a stíny druhejch s přehledem
kdo svítí v čase zim
ten oslavuje život pouhou přítomností
kdo pochutná si na oschnutý kosti
toho se supi neleknou ni zbla
hra na pravdu je nablblá;
co člověk, tolik pravd a polopravd je v kole
a kdo je nahoře, nevidí, co je dole
a kdo je dole, jen z výšin dalekých má stín
i Madame Deficit přede svůj vějíř z kočkovin :)
31.08.2024 13:57:07 | šuměnka
Bez nádechů a výdechů
by plíce dělaly neplechu
horší než supů slet
by bylo nedejchat plně...a nemyslet:-)
tomu kdo na pravdu jen hraje
pro trůn lží zadek zraje
však že pravda není jen jedna
už tuší nejen vědma:-)
Kočkoviny jsou príma
když nehrozí ti za ně gilotina,
tahle madam s vějířem
jásala nad plným talířem
v době kdy lidi měli hlad...
no nedivím se, že si s ní přišel slůvko dát
sám kat...
Vážím si tvýho komentování, radost děláš, obrovskou*
31.08.2024 17:05:47 | cappuccinogirl
použilas hodně usmrcovacích zbraní
26.08.2024 19:08:54 | sokol a lípa
jen na papíře:-)
Ale podařilo se...smutek mrtev. A já jdu dál...
26.08.2024 19:32:35 | cappuccinogirl
...Razantnější "prošťouchávání"smutku máš...a asi je to dobře.....je to rozhodně
lepší varianta,než až moc depkoidní pokňourávání s tím oním"já nic,já muzikant"...
...Vůbec máš v poslední době zajímavě pojaté texty,jazykově nápadité a vyjádřením bohaté....Ji.
25.08.2024 21:14:34 | jitoush
Co je potřeba, to jde ven, Jituško. Vždyť to sama znáš. Někdy je to pokňourávání, jen tichoučký, jen bolavý...to bylo třebas to moje předešlý dílko "Kvůli"...no a někdy se to posune, přimísí se kousek vzdoru, no a z toho v mým případě vznikla tahle "mašlová"
Než si mašli hodit
to radši dílko zplodit
v něm emoce ať se vaří
duše lehčí...líp se daří*
25.08.2024 21:26:12 | cappuccinogirl
Mašli si dej tam maximálně do vlasů :)
25.08.2024 21:30:55 | Asteroid
Držela by, vlasy mám,
dík tobě se usmívám,
někdy věci divně plynou
dala bych jim linku jinou
kdyby to šlo, jenže nejde...
z toho potom dílko vzejde,
který není veselý.
Jenže, někdy jsme z toho žití v...
(přímo tam)
25.08.2024 21:46:32 | cappuccinogirl
Anotaci mohu stokrát podtrhnout
25.08.2024 20:58:36 | kudlankaW
A každý to podtrhnutí zabolí, viď...píchnutí tam někde uvnitř...děkuju ti, Marty, že ses zastavil*
25.08.2024 21:15:41 | cappuccinogirl
https://youtu.be/j5eQ9UTmDLo?si=yjM6TEmRRJ4mh7Wd
26.08.2024 18:45:38 | Kozoroh 1
Ješté jsem se vrátila k tvojí básni.
Je vážně BOHATÁ...líp to vyjádřit neumím. Fakt super.
24.08.2024 20:36:49 | Anfádis
Pozoruju, že smutek je fakt silá emoce...a pro psaní úplnej ideál...ale já se stejně furt budu znova a znova rvát o ten úsměv...dnes už mi to jde, koukej:-) Ještě to sice malounko drhne,, ale je líp. Moc díky, Anfi**
24.08.2024 20:55:18 | cappuccinogirl
...a sakra...to je ponor
24.08.2024 09:44:27 | jort1
V čemkoli ponořeným je nebezpečí, že dojde dech...tož co nejdřív zas k hladině, co, Jortí?!*
24.08.2024 13:18:12 | cappuccinogirl
Musím se na to podívat pozitivně. Díky Tvému smutku vzniklo toto úžasné dílko.
Takže plán: Napiš ještě jednu nebo dvě smutně básně vycházející z Tvého stavu a pak už jen vesele (vycházející z Tvého stavu).
24.08.2024 07:43:02 | Koala
Ty jseš Ccino v trenclích, Koalko. Díky za přístup (vycházející z tvého stavu)**
24.08.2024 13:19:56 | cappuccinogirl
smutek je jako vzpomínka na něco dobrého kdysi dávno... nepřenosný, nevysvětlitelný a člověk sám neví, proč se tím vlastně trápí...
povedla se ti
23.08.2024 23:03:32 | zase já
A když ví proč? Je to trápení těžší? Nebo lehčí? Bože, neumim v tomhle chodit...chci jinam...
Dík, Mari. Ani nevíš, jak jsem ráda, že ti můžu vydatlovat pár písmen...ale jo, snad víš*
23.08.2024 23:20:40 | cappuccinogirl
Hrdinka v toxickém vztahu je zmatená. Podvědomě přiznává chybu a současně vzdoruje a následně rezignuje a je ochotna trpět i když je přesvědčena o své nevině. Řekl bych - domácí násilí a k tomu strach z osamění. :-))
23.08.2024 22:59:47 | Kan
Tož toto... nemusím k psychologovi, mám TEBE.
Kane, je to jen smutnej text, páč den je smutnej...černý kafe...bez mlíka, bez cukru...utrejch prostě*
23.08.2024 23:18:51 | cappuccinogirl
Jaký sklon, takový směr osudu, Terinko!
Já bych taky mohl smutnit, že za pár minut je svátek svatého Bartoníčka, patrona kostela na náměstí, jehož věž převyšuje kopce a táta by oslavil už 101.narozeniny, ale nedožil by se dnes ani důchodu. :-(
24.08.2024 00:03:29 | Kozoroh 1
Nejjednodušší to teda maj na světě asi sochy. Jak je na sokl postavíš, tak zůstanou...možná díky tomu serou na ně jen holubi a to ještě, jen když se trefěj.
Bejt kus šutru jako by snad někdy byla výhoda. Ale nechtěla bych... mám ráda dynamiku, statika nudí**
24.08.2024 13:58:12 | cappuccinogirl
No vidíš, a já se občas i zastavím, zamyslím,zavzpomínám či jen rozhlédnu...
https://www.liter.cz/basne-ostatni-725460-cist
A teď jaksi navíc mne ke klidu nutí i jakási viróza, kvůli níž jsem i hlava otevřená, nikoli sekyrkou, ale botníkem, který 21.8. podlehl rozkladu pod tíhou mé upadající osobnosti. Nevím, zda ještě stihnu v ty teplejší dny, co budou (dnes je zima, jen 17° a vlaho!) koupání. ;-)
25.08.2024 19:00:26 | Kozoroh 1
Mirečku, tak to mě moc mrzí, opatruj se. Já vím, že sluníčko láká, ale v takový situaci, co popisuješ, je líp zůstat ve stínu. Myslim na tebe, ať je co nejdřív zase dobře. Drž se*
Když nastaví ti nohu osud,
tak věci běží hůř, než dosud.
To najednou
chvíle ňák těžší jsou,
hlava bolí, viry vládnou
a ty cestu nemáš žádnou
jinou, než v stavu maroda
čekat, až přijde těla obroda.
Přeju ti brzké uzdravení, příteli,
ať ten čas, co strávíš s neduhem v posteli
je krátký
a nesebere ti víc než jeden, dva pátky:-)**
25.08.2024 20:52:16 | cappuccinogirl
https://youtu.be/2R5IJpc0M6E?si=DIuiN1bFp9qvXZqK
https://youtu.be/s4qnPiZ7-_o?si=hebMXw4zztPS7tSq
26.08.2024 17:05:49 | Kozoroh 1
Písničky, ty jsi vybral fajnový
a já ti na tvůj výběr odpovím,
že kotě, co si brouká hlasem tvým,
já vždy a všude ráda uvidím.
Že sil ubývá, a že odnáší je čas
je fakt, však dokud trocha zůstane jich v nás
my budem žít a písně zpívat,
tam někam do hvězd, nahoru, se dívat,
hladit budeme lidi kolem úsměvem,
protože my to prostě jinak nesvedem:-)*
26.08.2024 17:21:34 | cappuccinogirl
Má nostalgickou náladu a tak poslouchám a zpívám. A Evičce jsem poslal nádhernou a snivou: https://youtu.be/FFFNjWvJpwY?si=51VjtpE5nryLe5fw. Ať holka ví, co krásného bylo u nás. I když Honza (táta Andrejky) je můj vrstevník a dost se snaží, aby ji to předal. A Andrejka sama taky...:-)
A já už dávno znám léčivé účinky krásných písní, co si i sama zazpíváš...
26.08.2024 17:53:40 | Kozoroh 1
Poslechla jsem si ji taky...ale víš, Mirečku, v mých očích asi nikdy nikdo nepřekoná Honzu Nedvěda... to je pro mě král trampských písní...srdce v nich velký jak zvon... je cejtit, že měl ten život na osadě děsně rád.
26.08.2024 18:13:43 | cappuccinogirl
Mám rád Žalmanovy písně! Taky Jahelku...A vyrostl jsem i na exotice Kučerovců: https://youtube.com/playlist?list=PLFNeB89ssoVEX3tTnRjIUSMK0nLUwVYKk&si=igfNDckz92BrDkN3 :-D
Tomu brumlání nějakého ukecaného Nedvěda, kterej všechno hraje na jedno brdo, prostě nevyrovná!;-)
27.08.2024 00:33:18 | Kozoroh 1
Nedvěd, to jsou pro mne luka pod Medníkem...v těch jeho písních cejtíš volnost, ten oheň, buřt na kusu klacku... já ho moc ráda poslouchám...ale přeju ti zase tu tvoji hudbu...každej si něco najdem, podle svýho srdíčka, Mirečku*
27.08.2024 09:38:00 | cappuccinogirl
A v Praze jsi byla? Já si z roku 1973, kdy jsme tam byli od Tesly na montáži na Bulovce, pamatuji restauraci U Nedvídků.
Venku byl nápis "ZDE SLOWE OD STARODAWNA V NEDWIDKY." Uvnitř dřevem obložené stěny, dubové stoly a dlouhé lavice a tuším tehdy čepovali Plzeň, moc dobře i ošetřenou. Příjemné prostředí a
obsluha skvělá, na rozdíl od restaurace U Princů, kde sice taky byla Plzeň, ale obsluha nevlídná...:-)
02.09.2024 00:36:18 | Kozoroh 1
Já jsem nepsal o tobě, ale o hrdince z básně. Proč je den smutný, když svítí slunce ? Já kávu piju takto skoro celý svůj život. Čím víc hořká, tím lépe a není to pokání, jinou bych nevypil. Psychologa bych dělat nemohl, protože bych se s klienty moc nepáral. Po první návštěvě by se ke mně už nechtěli vrátit. :-))
23.08.2024 23:32:55 | Kan
Hrdinka tady je vzduch.
A den je smutný, protože holce, co má ráda úsměv, vnutil do ruky pánvičku a prej: Braň se jak umíš.
K té kávě, no, jseš k sobě tvrdej* A ještě že to tak nepije každej, poklesla by spotřeba mlíka.
Psychologie je nádherná věda...já bych ji brala všema deseti. No, minulo mě to, ale tak psycholog amatér taky není špatnej post...
Ještě sem vstřelim, že já se k tobě ráda vrátím vždycky...a příteli zlatej...budu zatra pospíchat*
23.08.2024 23:45:15 | cappuccinogirl
https://youtube.com/shorts/BLiZW7K8bVQ?si=Bu29r8qzZpYkrI4q
https://photos.app.goo.gl/ZgmkqVn78BbnRtJ3A
https://photos.app.goo.gl/KzHqq4DyczFxUDcv5
24.08.2024 04:39:01 | Kozoroh 1
Pánev úsměv dala,
flétna s duší rozehrála
partii klidu...
Mirečku, díky moc. Jsi zlatej.**
24.08.2024 13:24:12 | cappuccinogirl