Než se naděješ
Než se naděješ
Matko proradná
netyranizuj mou duši
nebo se neznám
a rapír mstivě do tebe zabodnu
do krve tvé hrubé krutosti
než se naděješ
tak rozbřesk počne kosí melodie
a ty již nevydechneš
a Boží ticho bude kvést
v zmatečních stébel mléčných trav
kde bosý vběhnu po špičkách
a po kapkách třpytů
tam v nich procitnu láskou
bude-li se mnou i v těkavých mukách spát.
netyranizuj mou duši
nebo se neznám
a rapír mstivě do tebe zabodnu
do krve tvé hrubé krutosti
než se naděješ
tak rozbřesk počne kosí melodie
a ty již nevydechneš
a Boží ticho bude kvést
v zmatečních stébel mléčných trav
kde bosý vběhnu po špičkách
a po kapkách třpytů
tam v nich procitnu láskou
bude-li se mnou i v těkavých mukách spát.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Silná báseň...zatra, vedrala se...snad pro to lásky procitnutí, snad, pro jiné...
25.10.2024 18:20:05 | cappuccinogirl
až do všech rapír zaboden
až nikdo nezbude už po okolí
až po té temné noci vyjde zase den
a zůstaneš ty SÁM - a duše, která stále bolí
kdo bude viník proradný a krutý?
kdo tyran tvojí duše bude v očích nyní?
zmateční stébla schoulí se k sobě zasunutý
a kapka smutku skápne matce - a sám Vesmír při ní...
25.10.2024 12:56:19 | šuměnka
Silné a objimam virtuálně kamaráde za podělení, tvůj obraz je hluboký až na dno, podání excelentní a emoční,kvetes uměleckou poezií
25.10.2024 11:24:29 | mkinka