Symfonie času
Symfonie času
klíčem zamyká svět
když do srdce vchází
v zahradě pláče květ
a v kapkách slz
smutný déšť
...
dotyky stínů
rozbitá světla
za zrcadlem noci
mění se pravda
jak ve vodní hladině řeka
...
z ticha opuštěných hvězd
rodí se básník snový
aby jemně rýmem svým
svázal žal
...
čas je skladatel
co symfonii tvoří
...
vteřiny tváří se
jak notové listy
prostorem letí
v tichém chóru zní
...
ručičky tančí
v kruzích prázdných
odtikávají směr
...
orchestr hraje
své táhlé rekviem
v měsíčním sále
...
tóny se lámou
jak křídla ptáků
smyčce pláčou dojetím
...
proč v každém akordu
tepe lidská pýcha
proč pokora
uvězněna byla
...
klavír něžně šeptá
jsem sonáta
co srdce otevírá
...
prsty jak déšť
kloužou
po strunách
...
báseň je hudba
v tichu nachází
ta nejsilnější slova
...
bez veršů bych nevěděl
kdo jsem já
...
a že ještě cítím
...
smutek stejně krásný
jako jasný den
...
Název díla: Symfonie času, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
něžnost a láska dělají Tvé básně, až je člověku krásně! * :-))***
23.03.2025 02:38:38 | Iva Husárková
Moc moc se mi to líbilo.
22.03.2025 21:21:11 | Červenovlaska
Děkuji za návštěvu, červený vlásku. :-)
Děkuji za Tvá slova.
Děkuji za přečtení.
Je krásné vědět, že tam někde v té české zemi,
si někdo mou báseň přečetl
a možná se Jí to i líbilo.
Je krásné vědět...
Děkuji.
22.03.2025 21:50:23 | malé srdce
zas jsi maloval:-)
a jak krásně
našla jsem si tu spoustu míst, od kterých se mi nechce
které se otiskly
děkuji
sladkobolíš
něžníš okamžiky
a klidníš abys rozpoutal
jsi vzruchem
i chvílí odpočinku*
a ten obrázek je vyloženě pro potěchu, oka i ducha*
22.03.2025 19:11:07 | cappuccinogirl
Děkuji Ti za Tvá milá slova, která opět rozechvěla mé malé srdce.
Jsem toho názoru, že báseň má pozdvihovat Ducha člověka,
jeho vznešenost a že má rozvíjet krásno, které se v něm skrývá.
Proto se tak velmi snažím,
aby každá má báseň nesla v sobě určitou energii,
tah štětcem - živé barvy a jakýsi punc věčnosti.
I smutek může být krásný,
pokud na něj nahlížíme očima básníka.
Neznám nic opravdovějšího než krásu slzy
a neznám nic skutečnějšího než upřímnost úsměvu.
Báseň je obraz, hudba, sochařství -
je vším tím, co rezechvívá duši a podstatu člověka.
Celý život hledám svou dokonalou báseň
a celý život mi uniká.
22.03.2025 19:54:59 | malé srdce
Buď rád, že uniká...kdybys měl pocit, že to nejlepší už jsi napsal, pak by ses jako básník rázem ocitl za zenitem a to jistě nechceš... buďme vděční za tu vnitřní nespokojenost a pocit, že by to pořád, ještě, šlo líp:-)*
22.03.2025 20:59:41 | cappuccinogirl
Pekno - smutné
chce to malinký úsmev na tvár..hmm..
22.03.2025 17:02:46 | Bosorka9