Symfonie času
Symfonie času
Sbírka: Když slova pláčou
klíčem zamyká svět
když do srdce vchází
v zahradě pláče květ
a v kapkách slz
smutný déšť
...
dotyky stínů
rozbitá světla
za zrcadlem noci
mění se pravda
jak ve vodní hladině řeka
...
z ticha opuštěných hvězd
rodí se básník snový
aby jemně rýmem svým
svázal žal
...
čas je skladatel
co symfonii tvoří
...
vteřiny tváří se
jak notové listy
prostorem letí
v tichém chóru zní
...
ručičky tančí
v kruzích prázdných
odtikávají směr
...
orchestr hraje
své táhlé rekviem
v měsíčním sále
...
tóny se lámou
jak křídla ptáků
smyčce pláčou dojetím
...
proč v každém akordu
tepe lidská pýcha
proč pokora
uvězněna byla
...
klavír něžně šeptá
jsem sonáta
co srdce otevírá
...
prsty jak déšť
kloužou
po strunách
...
báseň je hudba
v tichu nachází
ta nejsilnější slova
...
bez veršů bych nevěděl
kdo jsem já
...
a že ještě cítím
...
smutek stejně krásný
jako jasný den
...
Název díla: Symfonie času, Text © Zdeněk Vlha, 2025 & Hudba, zpěv a obrázek: AI
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Opět krásné, citlivé...Pláč je čištění, ale prosím, neplakej tolik, kamaráde....a vlastně mně přišel na mysl ten citát od Lennona: Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij."A tvá tvorba je vykoupení a smíření, je naděje, je neustálý tok točité zvlněné romantické řeky, je to políbení života od princezny času a zaslíbení podstatě partnerské Lásky, co proudí ze samotných hlubin Vesmíru. A velká vděčnost, co ti bylo umožněno prožít, ač se to jakoby zarazilo v jednom okamžiku, ač jakoby cíl tohoto splynutí je v nezávratných výšinách, ale ne, není tak daleko...."i cesta může být cíl", jak kdysi zpívala hudební skupina Mňága a Žďorp...a tvá cesta tvorby je procítěná jako, když voní krajina po dešti, to se vše tak čistí....ty se čistíš také ve svém utrpení a upřímném nádherném básnickém vyznání...
01.04.2025 23:17:38 | Martin Kredba
Když vzpomínáš toho Lennona. Kdysi se mi od něho líbil jeden citát:
"Až nebudu vědět, kde jsem,
odvěď mě na jatka,
počkám tam s telátkem."
:-)
Život je fascinující mozaika událostí a emocí, které každý z nás denně prožíváme. Každý okamžik má svou jedinečnou hodnotu. Bolest, láska, emoce, radost i pláč tvoří komplexní hru, kterou nazýváme životem. Tyto prvky se neustále prolínají a vytvářejí dynamický obraz naší existence.
Svět se neustále otáčí, a tak i my procházíme změnami, které nás formují. Jsme jako řeka, která teče a nikdy nezůstává stejná. Voda se mění, přizpůsobuje se překážkám, obchází je nebo je překonává. Stejně tak i my čelíme výzvám, učíme se a rosteme.
Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, nám poskytuje cenné lekce, které nás posouvají dál. Vše, co prožíváme, je důležité a přispívá k naší osobní evoluci. Přijímáním těchto zážitků a emocí se stáváme moudřejšími a silnějšími.
Nakonec, život je o plynutí, o schopnosti přizpůsobit se a o smíření se s tím, co přijde. Je to cesta, na které se učíme nejen o světě kolem nás, ale především o sobě samých.
A co se skrývá za oponou?
Naše duše to podvědomě tuší...
02.04.2025 22:12:22 | malé srdce
něžnost a láska dělají Tvé básně, až je člověku krásně! * :-))***
23.03.2025 02:38:38 | Iva Husárková
Moc moc se mi to líbilo.
22.03.2025 21:21:11 | Červenovlaska
Děkuji za návštěvu, červený vlásku. :-)
Děkuji za Tvá slova.
Děkuji za přečtení.
Je krásné vědět, že tam někde v té české zemi,
si někdo mou báseň přečetl
a možná se Jí to i líbilo.
Je krásné vědět...
Děkuji.
22.03.2025 21:50:23 | malé srdce
zas jsi maloval:-)
a jak krásně
našla jsem si tu spoustu míst, od kterých se mi nechce
které se otiskly
děkuji
sladkobolíš
něžníš okamžiky
a klidníš abys rozpoutal
jsi vzruchem
i chvílí odpočinku*
a ten obrázek je vyloženě pro potěchu, oka i ducha*
22.03.2025 19:11:07 | cappuccinogirl
Děkuji Ti za Tvá milá slova, která opět rozechvěla mé malé srdce.
Jsem toho názoru, že báseň má pozdvihovat Ducha člověka,
jeho vznešenost a že má rozvíjet krásno, které se v něm skrývá.
Proto se tak velmi snažím,
aby každá má báseň nesla v sobě určitou energii,
tah štětcem - živé barvy a jakýsi punc věčnosti.
I smutek může být krásný,
pokud na něj nahlížíme očima básníka.
Neznám nic opravdovějšího než krásu slzy
a neznám nic skutečnějšího než upřímnost úsměvu.
Báseň je obraz, hudba, sochařství -
je vším tím, co rezechvívá duši a podstatu člověka.
Celý život hledám svou dokonalou báseň
a celý život mi uniká.
22.03.2025 19:54:59 | malé srdce
Buď rád, že uniká...kdybys měl pocit, že to nejlepší už jsi napsal, pak by ses jako básník rázem ocitl za zenitem a to jistě nechceš... buďme vděční za tu vnitřní nespokojenost a pocit, že by to pořád, ještě, šlo líp:-)*
22.03.2025 20:59:41 | cappuccinogirl
Pekno - smutné
chce to malinký úsmev na tvár..hmm..
22.03.2025 17:02:46 | Bosorka9
