U hrobu svého přítele stojím,

U hrobu svého přítele stojím,

stojím a pln bolesti se rozhlížím,

rozhlížím do dály veliké,

veliké a plné bolesti,

bolesti ze smrti jedinné a jisté,

mrtví přítel leží a zahnivá pod kytkama,

kytkama červenýma a bílýma, bílýma jak smrt sama,

poklekávám a slzou mu vzdávám hold,

hold padlému příteli, příteli jenž byl vše,

tak slza skrápí jeho náhrobek, náhrobek potemnělý,

vzdávám poslední hold, hold svému příteli,

klečím a uniformu skrápím slzou jedinnou,

jedinnou co ještě mohu dát. To poslední mohu dát,

dát svému příteli a druhovi, tak bratře odpočívej blaze.