Ztratila jsem už moc

Skleněné oči
schovám za sluneční brýle
vzpomínám na část svého života
kde byly ještě šťastné chvíle.
Krásné dny
kdy jsem se šťastně smála
teď pořádám večírky v srdci
s hosty,co jsem nepozvala.
Bojím se pořád tolik moc
ten strach mě hrozně ničí
připadám si jako blázen
když po nocích na opuštěných místech křičím.
Tolik mě to ubíjí
ztratila jsem tolik..nedokážu už ztratit víc
ještě pořád mám v sobě dost prázdna
v hlavě vzpomínky,v rukou nic...
Radši nemít lásku a přátele
než se o ně pořád tolik bát
ale nejdřív tomu musím zabránit...
musím je přestat milovat.