Co dál?

Koukám na to prázdný místo,
co vedle mě tak smutně vypadá,
ty tu nejsi a je tu nejistota,
ani já tu nejsem mě napadá…

Ať jsme tu buď žádná nebo obě,
tak to i je, mi připadá,
že půl duše je ve mně, však druhá v tobě,
jak to pak asi dopadá...

 
Když tu nejsi a já mám strach,
co po škole, co bude dále?
Oddanost k tobě je můj vrah,
stejná už zůstanu asi stále...
 
Teď když ještě je škola,
spojuje nás, ať chceme nebo ne,
však z budoucnosti hlas můj volá,
že pak už se těžko najdeme…

Až vyjdem ze školy až tohle skončí,
co se mnou asi bude dál?
Snad postava další z mostu skočí?
Kdo zemřel by mě přivítal…

Jak vydržím, co bude následovat?
Už zase sama na zemi,
už nebudu se mít u koho schovat,
to krutá pravda zdá se mi.

Ale teď jsme ještě tady,
ještě spolu… Zatím…
miluju svý kamarády,
největší strach? Že je ztratím…

Od ostatních kamarádů,
můžu být i vzdálená,
daj mi pomoc, daj mi radu,
jsou se mnou…
Ty když jsi dál, jsi lhostejná…

Už teď když tu nejsi se neozýváš,
snad musíš se za mě stydět?
bojím se, že až z očí ztratím tvou tvář,
že už mě nebudeš chtít vidět.