Už nemáš svého anděla

Už nemáš svého anděla

Mělas svého anděla,
co držel tě, když letělas
do propasti temné,
tak jeho křídla jemné
držely tě na vrcholu,
nechtěly tě pustit dolů.

Však dej si pozor anděla
ať neztratíš pro pera.
Pera jeho krásná jsou,
tebe pryč však nenesou!

A anděl s křídly bez peří
vlastním očím nevěří,
že kůže jeho zbledla,
když vlaštovka mu sedla
do klína a pěla,
ta píseň smutně zněla.

Pěla o tom anděli,
co ztratil svoji naději,
v lepší zítřky,
v lepší svět.

Už nemáš svého anděla,
ztratilas ho pro pera,
už nechytil tě nikdo,
když jsi dolů letěla!