Píseň havranů

Dívám se z okna ven...
vidím, jak černý mrak přiletěl.
Nebyl to mrak, jaký znám,
neb šum křídel ukrýval.

To mrak černých havranů
poselství smutku přinesl,
že prý ho plný koš dostanu
a třeba i víc než unesu.

Sedí mi nad hlavou,
to hejno černých ptáků,
skřehotaj svou modlitbu bolavou
a já se už bojím i vlastního spánku.

Slyším tu píseň,
tak smutnou a tesknící,
když večer spím,
i ve snu mi její melodie zní...