Ty a já

Ty a já….
Kdybych tě neměla,
mělo by to cenu?
Nemělo…
Ty jsi moje…
Ty a já,
každá máme jedno křídlo,
když jsme spolu,
můžeme uletět světu…
Jo, jsme jiný,
a přesto stejný,
když slzy mažou
pečlivé linky,
stýskání…
Ty a já,
kdo nás nezná,
nepochopí,
my jsme k poslušnosti
nucené děti…
Jsi jako růže,
někoho zraňuješ,
ale pro mě jsi kvítek naděje
v temných dnech…
Ty a já…
naše přátelství voní,
jako nejčistší vodopád,
jako jasmín v našich vlasech,
jako vanilka ve vánočním
cukroví… 
Je pevné,
jako kmen stromu života,
jako skála poklad skrývající… 
Ty… A já… 
Jako černá a bílá,
jen spolu můžeme
utvořit zebru…
Možná, že lidi si neváží
přátelství… 
Pak já nejsem člověk,
protože si tě vážím
protože tě chci chránit,
před krutostí světa,
protože pláču,
že se mi stýská…
Jsi blonďatý andílek,
pronásledovaná světem,
a u mě
vždycky najdeš pochopení,
oporu,
všechno co dokážu dát,
dokážu říct,
mám tě ráda…