Divné kamarádství

My jsme my,
já a ty,
noc a den,
každá jiný sen.
Je to už dlouho,
a přesto chviku pouhou,
co poprvé řekla jsem,
už nejsi pro mě spolužačka jen... 
Od té doby není dne,
kdy nevzpomenu na tebe,
v dobrém i zlém,
ty jsi střed v tom světě mém...
Je to zvláštní, to já vím,
ničemu se moc nedivím,
je tu štěstí jsou i hádky,
už nevěřím na pohádky...
Všechno se mi to vymklo z rukou,
občas zjišťuji pravdu, dost krutou,
nemůžu tě opustit,
nemůžu bez tebe být... 
To ti nevyčítám,
jsem ráda, že tě mám,
prostě už jsme skupinka svá,
ty jsi moje... A já tvá...
...kamarádka podivná...