Již od malička piji z té číše,
trpkých a hnusných pachutí,
už jsem si zvykl, ba se v nich vyžívám,
přesto sním o uniknutí.
Sním o létání v závratné výše
však místo toho se z nich řítím,
trpkou skutečnost tak nerad prožívám,
divím se, že ještě něco cítím.
Má ústa po té číši prahnou,
však nemohu již více pít,
v temnotě budu věčně tápat,
o světle v tomto světě snít.
Temné mraky se z východu táhnou,
kam až jen oko dohlédne.
Trpký je pohled na slunce západ,
když přijde v pravé poledne.
"To die, to sleep. To sleep, perchance dream.." Nevím proč, ale tohle se mi při čtení básně vybavilo. No nic.. :) Jinak.. velmi pěkné básnické zamyšlení. Chválím a tipuji..
06.10.2012 01:11:41 | Ash
Jestli jsem to správně pochopila tak smysl té básně je skvělý :o) dávám supertip ;-)
14.05.2012 21:01:25 | Sarwen
světlo je v nás...je to hodně divná báseň ale líbí se mi a cítím se dost podobně
10.10.2010 17:23:00 | la loba
To nebylo o číně... ale co to plácám, ať si to každý vyloží po svém, co je mi po tom...
08.10.2010 19:49:00 | Trystan ap Tallwch
ano, taky většinou nechávám své čtenáře ať si básně vykládají jak se jim hodí - ale někdy mě to přece jen vytočí když mi připisují úplně jiné myšlenky než mám :o)
05.04.2012 15:39:24 | hanele m.