Podívej

Anotace: ... Chtěla jsem to popsat formou rozhovoru, nejdříve z jedné strany a pak i z té druhé..

"Podívej, slunce!"
Zvedá zraky,
tma.
Chtěl by je spatřit taky,
však smůlu má.

"Jé, to je krásná květina!"
Kde?!?
A zase jen tma.
Jediný lístek vidět!

"To je dobrý! Tamto, támhle!"
Co? A kde?
Nic. Nikde.
Tma.

*-*-*-*-*-*-*

Slyšíš? To ptáček.
"Nevidím ho!"
Na co vidět? Slyš!

Cítíš to jaro kolem?
"Ne. Vidím jen kytky.
Co mám cítit?"

Dotkni se kůry.
Vnímáš tu strukturu?
"Obyčejná kůra, a co má být?"

*-*-*-*-*-*-*

Možná handicap,
či hrůza pro některé;
i jako požehnání dá se to brát.
VIDĚT svět i bez očí,
cítit jej a žít dál,
to je dar!