Živený odpadky
z radovánek komediantů
někde ve skalách
obelhává pustotu duše
za mou zdí
……………………………………………………………..
můj smutek letí klidně
s volnými rázy křídel
a ve mně zuří mor
v plné intenzitě
mé srdce divoce tepe
ve spleti pocitů
a má krev líně
váli se v žilách
jak mi je …
nad venkovním šílenstvím
………………………………………………………….
často hladovým bez tebe
já vůbec nerozumím konci básně. Jestli tam máš hrubici a patří tam hladovím, že trpíš hlady. Nebo to píše najednou chlap,že je hladovým bez tebe.Nedává mi to smysl. Jsem sice přepracovaný, to je pravda a měl bych spát,ale i tak mi to vrtá hlavou
08.06.2012 00:52:56 | kočkopes