ACH KRÁSKO

Svazuji pulzující rovnoběžku
tu nejtenčí čáru života
jako stužku do vlasů
vlastních egoistických prohřešků
kde pocitem dobra je samota
pro vzkříšení a spásu

nanicovatých přetvářek
a nerudných úvah
o společné cestě do vyšších sfér
nepodstatných maličkostí
a zmařených myšlenek

o novém světě
a milostivě milosrdném bohu
co hlídá naše kroky
jako údery zvonu němých katedrál

ach krásko
rozkoš na první metě
není grál
jen úžas slepých tónů baroka
ach lásko
když zrcadlíš se v baletě
jsem král
poddaný i srdce otroka
ach krásko
ta citové pečetě
za jistotu bych dal
a utišující slova proroka
ach lásko
teď vidím to bledě
však víš,to já se bál
žít naplno a zhluboka!