Strádající kopretina,
vyschlá žízeň po citu,
místa zbyla temně stinná,
dekorace do bytu.
Bezútěšné podvečery,
zahozené doufání,
přežívání pod poměry
bez náznaku zastání.
Rozeřvaná konverzace
s monology bez cíle,
popíraná deviace,
podléhání přesile.
Světlo kdesi v neskutečnu,
jeho vina, její trest,
Vesmír končí v nekonečnu,
v kterém hasne tolik hvězd.